honzík píše:no,panove
nechci vam do toho kecat,ale podle me je jedno jestli v 50-ti narazis s plastovým nebo s pevnostakem...........
myslím teda jako na ucinek na auto - obzvlaste všichni majitelé ,,paralelních" chladiců by težce zaplakali !!!!
Ja osobně budu radsi tejden narovnávat pokroucenej ram a pevnostak - nez na vrakacích shanět serii chladičů - nedejbože rozvodů a pod.
Je to jen muj nazor.
Pochopitelne,že pri sražce s nečím živým je to jiná otázka.
Mě by spis zajímalo jak řeší jiní majitelé pevnostaku pozdeji montovaných, případnou homologaci.
Nemáte někdo nejaky odkaz nebo kontakt na nekoho kdo tohle resí??Např. s GR - kem a jinejma monstrama???
Ted teda nekoukam kolik fronter potkam

ale spíš kolik tejpků ma vepředu zakončeno auto nečím atypickým ( a je jich dost - takže nějaké řešení by mohlo být )
Asi jsi mě špatně pochopil nebo jsi si to nepřečetl pozorně. Takže ještě jednou: nepsal jsem, že v padesáti auto něco zachrání, psal jsem, že nemůžeš čekat, že v padesáti kilometrech za hodinu tě zachrání pevnosťák. Když to v padesátce narveš třeba i do Polskýho Fiata, tak to bude bolet.
Možná pro někoho bude novinka, že i rámy maj ve svý konstrukci deformační zóny (tada rámy osobních aut, rámy náklaďáků jsou většinou rovný traverzy a slouží při bouračce jako beranidlo) a mají tak sovou deformací utlimit náraz. U menších nárazů se energie nárazu spotřebuje na deformaci nárazníku a jeho úchytů (proto je držák nárazníku u Frontery A řešenej tím podivně pokrouceným profilem - tento držák ale rád hnije a tak se snižuje jeho původně předpokládaná pevnost). Jakmile se náraz dostane na rám, dochází v závislosti na pevnosti překážky a síle nárazu k jeho deformaci.
Pevnostní nárazník bohužel přenese i výrazně menší náraz přímo na rám. To je ještě umocněno tím, že hlavní styčná plocha při nárazu do vyššího předmětu je úplně nahoře pod maskou chladiče a teda citelně vejš než osa rámu. Tím dochází jednak k propadu střední části rámu a také k výraznému stlačení přední části nahoru. U kolizí s menším předmětem se toto riziko snižuje tím, že tvar pevnostního nárazníku navrhuje jako výrazně skosený - tak aby se předmět co nejrychleji dostal pod kola a vozidlo tímto pevnostním nárazníkem se po předmětu sklouzlo nahoru a překonalo jej. To má svůj smysl v terénu, když je nájezdový úhel horší, než jaký umožňuje karoserie překonat bez styku s překážkou ale platí to jenom ve velmi omezené míře (nemůžeš klouzat po budce a kola ti budou viset v luftu). Pokud je ale rychlost nárazu vyšší, auto se díky velké vlastní hmotnosti nemůže tak rychle na této zkosené ploše pevnostího nárazníku zvednout a náraz se opět přenáší na rám. Pevnosťák není na bourání, pevnosťák je na bezproblémový styk s terénem při jízdě mimo cesty v nízkých rychlostech.
Hranice mezi ustřižením štoubů a momentem, kdy šrouby drží a rám se kroutí je hodně tenká a může ji dost citelně ovlivnit i momentální kondice celé takovéto soustavy (koroze, úhel nárazu, teplota). Každopádně při čelním nárazu při rychlosti vyšší možná i jenom o něco málo víc než cca 15km/hod už bude docházet k deformaci a i kdyby se pevnosťáku ustřih, tak pude do chladičů. Pokud ne, bude kroutit rám. Pokud ale v 10km/hod. potkáš dveře Felicie, která ti nedala přednost, tak bych pevnosťák taky chtěl mít. Na chvíli bych tam ještě dal redukovanou jedničku a pak bych jenom vylez, zasmál bych se, vycouval a jel pryč.
Stejnej problém s přenosem síly nárazu vzniká i u nášlapů. Taky je dobrý aby měly deformovatelný úchyty.
Co se týče homologace, tak tuto otázku jsme s klukama řešili cca před rokem a výsledek byl tento: ani sériově vyráběné pevnostní nárazníky nemají homologaci pro provoz na pozemních komunikacích a pokud jsou vybaveny homologací, jedná se o homologaci, která jenom jaksi schvaluje jejich kvalitu pro použití v průmyslovém provozu mimo cesty. Pokud je tedy vozidlo vybaveno pevnostním nárazníkem, nesmí na cesty. Jedinou vyjímku mají vozidla hasičů, armády a pod., která mají nějakou vyjímku nebo prochází speciálním schvalovacím řízením.
Co se týče nárazu s něčím živým, je nevýhodou pevnostního nárazníku ne tak jeho tvrdost, jako spíš jeho tvar a to, že bývá umístněn zpravidla na nazvedaném vozidle - ve finále tak neplní funkci klasických nárazníků, které mají bourané předměty menší hmotnosti hrnout pře sebou a mají zabráni tomu aby se dostaly pod kola. Vono totiž při testech na bezpečnost vozidel pro chodce se hlavně posuzuje dostatečná pružnost haupny pro náraz hlavy a zároveň kulatost přední části pro eliminaci otevřených zranění. Nohy jsou víceméně na odpis a tak se to dá zlepšit jenom použitím hodně vydutých plastových nárazníků a úměrnou výškou čelní masky.
Na cestách sice potkáš hodně lidí s pevnosťákem, to ale neznamená, že oni to nějak řešili. Znamená to jenom to, že doma mají céóčko a jako spousta z nás i oni hřeší na disfunkční právní systém České republiky.
Když to shrnu, tak největším problémem pevnosťáků jsou dvě věci: umět s ním jezdit a legislativa.