Vyznavači terénních vozů, kteří o koupi ojetiny teprve uvažují, by měli
zpozornět: jak se bude čas obracet k jaru, tak ceny starších off-roadů půjdou
dolů. "Klesnou o deset až patnáct procent a vydrží tak až do září, kdy s
očekáváním zimy a jízd do hor či v komplikovaných podmínkách opět porostou,"
říká Aleš Kužel z bazaru AAA Auto Praha. A potvrzuje, že k nejrozšířenějším a
nejžádanějším terénním vozům na zdejším trhu ojetin patří Opel Frontera,
jehož nabídka se posílila o auta, která skončila ve službách ministerstva
vnitra. Nejčastěji jsou bílá a s benzinovými motory 2.4. Minulost lze zjistit i
z dokladů či podle toho, že tito vysloužili mají druhopisy dokladů "Na takové
frontery pozor. Mají obvykle dost za sebou. Měly by stát v nejstarších
exemplářích z roku 1992 alespoň o 20 tisíc korun méně ve srovnání se stejně
starým zachovalejším automobilem," říká Aleš Kužel.
nová stará auta
Opel Frontera měl premiéru v roce 1992, ovšem vůz stejné vizáže se dá
vidět ve třídveřové verzi pod názvem Isuzu Amigo a v pětidveřovém provedení jako
Isuzu Rodeo už od roku 1990. Oba isuzu mohou mít ve verzi pro USA pohon jen
jedné - zadní - nápravy, což naopak nehrozí Oplu Frontera. Ten jako
čtyřkolka jezdí s benzinovými i naftovými motory od 2.0 do 2.8 s výkony od 74 do
100 kilowattů (101 až 136 koní). "Ze starších vozů před ročníkem 1996, který
přinesl úpravy a nový motor 2.5 TD, a hlavně před nástupem druhé generace v roce
1997 nedoporučuji výrobky s dvoulitrovými motory. Mají sice výhodu v tom, že se
na ně sežene dostatek relativně levných dílů jako na Opel Vectra či Omega, ovšem
na těžkou fronteru nestačí. Z nabídky pro zmíněná starší auta tedy považuji za
vhodný buď silnější benzinový 2.4 nebo diesel 2.2," konstatuje Aleš Kužel. Z
moderní druhé generace pak preferuje 2.5 TD a snad i 2.8 TD a u ročníku 1998
naftový 2.2 DTi 16V. Poměrně rozšířený Opel Frontera sice nepatří k
největším dělníkům terénu, ovšem i v komplikovaných podmínkách si poradí a jeho
výhodou ve srovnání s některými jinými off-roady jsou solidní jízdní vlastnosti
a relativní komfort při jízdě na všedních silnicích. K dalším výhodám patří
pořád ještě pohledná a prostorná karoserie, byť pochází ze začátku devadesátých
let, stejně jako dostupný a proti jiným off-roadům také levný servis s bohatě
nabízenými náhradními díly. Je dobré zkontrolovat práci pohonu všech kol. V
žebříčcích TÜV je frontera v kategorii tříletých a sedmiletých vozů v
lehkém podprůměru a mezi pětiletými dokonce v nadprůměru, což mohou závidět
mnohá klasická osobní auta i věhlasných modelů a značek. K nevýhodám nejstarších
automobilů patří koroze nosných dílů, úniky oleje z motoru a převodovky, málo
trvanlivé synchrony v převodovce, horší výrobní zpracování, menší komfort jízdy
u automobilů s listovými pružinami (do poloviny devadesátých let), nešikovné
ovladače a zastaralá přístrojová deska spolu s méně výkonnými motory rovněž u
zmíněných starších modelů a v neposlední řadě i rezervy v účinnosti brzd hlavně
na zadní nápravě.
Mínusy
- koroze nosných dílů u starších vozů
- úniky oleje z motoru a převodovky
- málo trvanlivé synchrony v převodovce
- japonské verze Isuzu mohou mít jen pohon zadní nápravy
- horší výrobní zpracování
- na mokru klouže záď vozu
- menší komfort jízdy u vozů s listovými pružinami
- nešikovné ovladače, zastaralá přístrojová deska u starých modelů
- slabé motory 2.0 u krátkých verzí
- rezervy v účinnosti brzd
- menší průchodnost v terénu u delší
- pětidveřové verze
- závady volnoběžky v přední nápravě, což žádá náročnou opravu
- méně místa pro řidičovu levou nohu
Plusy
- stále přijatelný design
- prostorná karoserie
- poměrně komfortní jízda v terénu i na obyčejných silnicích
- trvanlivost, spolehlivost
- pohodlná sedadla
- silné topení, dobré větrání
- kvalitní zavěšení kol, odolné brzdové hadice
- solidní postavení v žebříčcích TÜV
- zájem na trhu ojetin
- dostupné a relativně levné náhradní díly
Převzato z internetu