Nebudu asi nijak mluvit z cesty, když
prohlásím,že kvalitní litá kola dokážou změnit vzhled vozu k nepoznání. V drtivé
většině případů je to prvotní krok k tomu, abyste ze šedivého průměru sériové
produkce začali vytvářet vůz podle svých představ. Ačkoliv se bavíme v této
chvíli zejména o estetickém hledisku, není od věci připomenout, že "elektrony"
mají bezesporu i několik dalších výhod:
- Lehčí kola snižují celkovou velikost neodpružené hmoty, což se pozitivně
projevuje na jízdních vlastnostech vozu. Rovněž pokles hodnot setrvačných sil
rotujícícho kola zvyšuje dynamiku akcelerace i brzdění.
- Pokud Vás tuning bude směřovat k záměně originálního rozměru za kola podstatně
širší, navíc podtržené nízkoprofilovými pneumatikami, získáváte další plusové
body, a to nejen díky skvělému vzhledu. Širší pneumatika má podstatně větší
styčnou plochu s vozovkou, což oproti klasické pneumatice snižuje prokluz při
akceleraci a intenzivním brzdění. Rovněž díky větší adhezní síle je hranice
smyku při rychlém průjezdu zatáčkou podstatně výše. Jak je v životě zvykem,
každé plus má pochopitelně i své mínus, takže se objektivně podívejme i na jisté
nevýhody.
- Široké pneumatika (především zadní) mají větší tendenci k opotřebení - a tím
nemám na mysli pouze důsledky agresivní jízdy. Pokud se jedná o opravdové
"válce" je rozdíl v rychlostech zejména v ostrých zatáčkách na vnitřní a vnější
hraně pneumatiky dost značný, což místo odvalování způsobuje smykání po vozovce.
- Značná šířka kola podstatně zvyšuje riziko akvaplaningu při rychlé jízdě na
mokré vozovce. Díky nízkému měrnému tlaku pneumatiky na vozovku se hůře odvádí
voda ze styčné plochy. Aby jízda nebyla vyloženě nebezpečná, je nezbytná
dostatečná hloubka desénu (alespoň 3mm). Nechat však obuté široké pneu i na
sněhu, to už je skutečná "zabíjačka". Pokud vše ve zdraví přežijete, zjistíte
alespoň, co to je nazout na vůz čtvery lyže.
- Vyšší valivý odpor širokých pneumatik ubírá také určitou část výkonu motoru.
Dejte proto pozor, aby se váš vůz tak trochu nezadýchával. Potom byste museli
přidat nějaký ten "watík" do motoru navíc.
- "Válce" vyžadují trochu větší ovládací sílu na volantu (posilovač vám ovšem
"helfne"). Navíc mají tendenci k vedení ve vyjetých kolejích na silnicích, což
opět trochu ztěžuje řízení.
- Nízký profil pneumatiky má sice skvělé vodící vlastnosti, ale jejich útlum je
dost mizerný. Pokud máte navíc tvrdé pružiny je jízda po nerovnostech nejlepší
cestou k tomu, jak si vyrazit dech.
V okamžiku, kdy jste zvážili všechna pro a proti (a vím, že pokud se rozhodnete,
žádná proti neexistují, je potřeba, abyste vybrali nejenom ten správný design
kola, ale především jeho správný rozměr.Existuje pochopitelně standardní způsob
značení, podle kterého se při výběru můžete řídit (pozn. 1 palec = 2,54cm).

- ET (zális), udávaný v milimetrech, určuje, jak hluboko bude kolo "utopené" v
podběhu. Tento rozměr je velmi důležitý pro polohu kola po namontování. Velký
zális kolo příliš zastrčí do blatníku, což může způsobit (zvláště pokud je širší
než originál), že bude drhnout například o rameno či tlumič. Malý zális naopak
kolo vysune ven a v tomto případě bude možná akutní potřeba rozšíření lemu
blatníku. Běžné hodnoty ET se pohybují kolem 35 mm - při výběru kola pamatujte,
že jeho velikost lze jednoduše snižovat (např. rozšiřovacími podložkami),
zvětšení ET však vyžaduje zásah do disku, což je značné riziko.
- PCD označuje průměr roztečné kružnice pro upevňovací šrouby a jejich počet,
např. 110x4
- CB udává průměr centrovací díry v mm. Toto číslo musí korespondovat s průměrem
osazení na brzdovém kotouči nebo bubnu. Pokud bude menší, disk pochopitelně
nenasadíte, jestliže bude větší,disk pro změnu nevycentrujete (i přesto, že bude
souhlasit PCD). Při jízdě se to pochopitelně projeví házením kola. Protože téměř
každý výrobce automobilů používá jiný rozměr centrovací díry, znamená to, že
kolo z jednoho vozu na druhý nemusíte obout, a to i přesto, souhlasí-li všechny
rozměry včetně PCD. Aby se tomuto zabránilo, používají někteří výrobci (např.
O.Z. Racing) výměnné středové kroužky různých rozměrů. Ty lze vložit do větší
středové díry na disku, který se tak do jisté míry stává univerzální pro použití
na více typů vozidel.
- Upevňovací šrouby jsou velmi důležitou a možná trochu opomíjenou součástkou.
Používá se nepřeberné množství typů a rozměrů podle konkrétních případů. Při
záměně za originály dbejte na jejich správný rozměr, tvar dosedací plochy
(abyste nezničili disk a aby se nepovolovaly) a především na velikost stoupání,
jinak poškodíte závit v náboji kola, což může být dost mrzuté.Délka šroubů by z
pevnostního hlediska neměla překročit 65 mm, na což je potřeba dávat pozor
zejména při montáži rozšiřovacích podložek. Velmi důležitým faktorem při jejich
nákupu je kvalita a zaručený původ. Správné šrouby jsou z dobré oceli a tepelně
zpracované. Pokud tomu tak není, můžou se ustřihnout nebo natahovat, což
představuje značné riziko.
- Rozšiřovací podložky jsou velmi oblíbeným prvkem,přestože nejsou schválené pro
provoz. Nemají jen optický efekt tím,že dokážou skvěle "vytáhnout" kola ven z
blatníku. Mají rovněž vliv na stabilitu vozu při rychlém průjezdu zatáček.
Přestože je opět nejlépe nakoupit i tento komponent od renomovaných výrobců, dá
se jako jeden z mála bez problému vyrobit i ve zcela amatérských podmínkách. Při
návrhu však pečlivě hlídejte rozměry tak, aby bylo kolo správně vycentrované a
délka upevňovacích šroubů nepřekročila povolené hranice. Použitý materiál musí
být co nejlehčí (hliník, dural),aby se nezvyšovala velikost neodpérované hmoty.
Pokud se do toho chcete pustit, nejlépe bude, když se inspirujete na originálu.
Kromě "průchozích" podložek, které rozchod pouze rozšiřují, existují i podložky,
kterými lze měnit rozteč šroubů (PCD), a tudíž dovolí použití jiných disků.
Pokud však použijete podložky příliš široké (cca nad 40 mm), začíná docházet k
přílišnému silovému namáhání uchycení kola (zejména ložisek). Kromě toho se mění
"pákové" poměry, což ovlivňuje chování pružení i tlumičů a sílu v řízení
(zejména při parkování). V těchto případech je lepší použít širší ráfek s menším
ET.
Protože ze všech operací je nakonec nejdůležitější vlastní nákup disků, měli
byste dát v této situaci pozor(a to zejména u starších jetých) na pár drobností,
zejména pokud se nejedná o drobnou investici. Jen podotýkám, pokud nakupujete u
autorizovaného prodejce, můžete další řádky přeskočit.
- Starší kola vždy pořádně prohlédněte, zda nejsou příliš otlučená. Vypadá to
nejen nehezky, ale pokud s nimi předchozí majitel příliš "mlátil", hrozí riziko
nějaké té (i skryté) praskliny.
- Kola by po roztočení např. na vyvažovačce neměla házet po obvodu ani do stran.
Toto riziko může hrozit zejména u starších "loukoťových" kol, se kterými se
někdo v zatáčce opřel třeba o obrubník.
- Jestliže kolo nemůžete na místě hned vyzkoušet, musíte znát bezpodmínečně
všechny potřebné rozměry. Nenechte se uchlácholit podobností s rozměrem vašeho
původního disku a ujišťováním prodávajícího, že když to pasuje na tamhle to
auto, tak bude seděl i na vašem (a to i v případě stejné značky). Pokud se vám
podaří jej namontovat, může pro změnu drhnout ("ET") o blatník nebo vnitřní
stranou např. o tlumič (i když třeba jen v okamžiku maximálního rejdu předních
kol). Jestliže jste vše bez problému zvládli, zkuste se projet po nerovnostech
se zátěží (kamarádi jsou větší zábava než pytle cementu).Nedrhnou-li nikde kola
ani při pérování, je to "ono".
- Hodláte-li váš vůz do budoucna prodat, pamatujte, že podle statistik litá kola
zvyšují atraktivnost vozu, nikoliv jeho cenu. Jinými slovy, původní náklady se
vám pravděpodobně nevrátí. Pokud tak nechcete u nového auta znovu investovat do
jiných kol (nebo ta původní stojí opravdu za to), lze vše alespoň do jisté míry
vyřešit již při první koupi disku. Pořídíte-li si kola s výměnnými středovými
kroužky hned zkraje, vyhnete se později problémům s rozdílnými centrovacími
průměry (CB) u různých aut.
KONDOR A NIMROD