OPĚT SE NEPODAŘILO. Dnešního dne jsme společně Nimrod a Kondor zahájili expedici Atach 2006. Ze začátku jsme si oba mysleli, že vše půjde vcelku hladce a příjezd ke Kondorově chatě se nám ve dvou podaří zdolat lépe než loni. Ovšem příroda nám opět předvedla, že je mnohem mocnější než se zdá. Cesta na chatu z počátku byla zavátá, ale hrdě jsme si razili cestu do místa kde jsme loni skončili. Pomaličku jsme si razili cestu vpřed.
Až jsme se při prorážení zarazili asi padesát metrů za místem kde jsme loni skončili a přišla ke slovu lopata. Začala se odhazovat závěj proráženého sněhu až se z nás kouřilo.
No a pak to přišla opět osudová chyba. Nevím koho z nás už napadla, nicméně Kondor jej zrealizoval a jelikož měl sněhové řetězy sjel na pole pod cestou a dostal se docela daleko až na rozcestí.
Pak došlo ke zlomu, auto se začalo propadat a tak Kondor najel bokem ke svahu a ozvalo se křup. Ze začátku jsme netušili co to bylo, až po sléze se ukázalo že to byl sněhový řetěz, ale v tu chvíli již bylo zle. Frontera se zabořila a nešla ani dopředu a ani dozadu. Takže začala těžká manuální práce a vykopávání ven. Po několika centimetrech to šlo dopředu ale stále to ujíždělo do boku ze svahu, až to bylo posunuto o více jak šířku auta dolů. Pak padlo rozhodnutí. MUsí se prorazit cesta druhým autem na takovou vzdálenost aby jsme se mohli vycukat. Takže jak podotkl Kondor "Čečna právě dorazila".
Takže se pomaličku začala razit cesta ke Kondorově Fronteře, který vypadala následovně, až jsem se dostali na vzdálenost asi 30 metrů ke Kondorovu autu a mohli přes asi pět lan a kurt spojit auta k sobě a vycukat je ven.
Tato namáhavé vycukávání nám zabralo asi 3 hodiny práce. Pak jsme se vrátili zpět na původní trasu a prorazili se ještě asi o deset metrů dále, než jsme se zastavili. Na následující fotografii je vidět hloubka sněhu kudy jsme jeli a to jsem ještě měl něco málo pod nohama.
Jelikož se čas nachýlil, tak jsme se rozhodli ujezdit proraženou trasu a to byla ten den druhá osudová chyba. Při ujíždění se pod Nimrodem propadla ledová krusta a strhlo jej to do svahu. a bylo vystaráno. Přišlo tedy ke slovu lano a zkusit vycukat auto ven. Čím více jsme cukali, tím více se auto sváželo stále dolů bokem z mírného svahu do pole a už to vypadalo na to že budeme muset jít pro sněžnou rolbu. Ale nevzdali jsme to. Z kufru se vyndal ruční naviják a po centimetrech šlo auto ven.
No a co napsat závěrem. Pokud to takhle půjde dál, tak zhruba při patnáctém ročníku dočkáme zdárného cíle expedice ATACH.
Nimrod a Kondor